Tohle je píseň bez příběhu, vine se ve mně mimo čas, vídávám ve snu zbytky sněhu a zemi jménem Honduras. Dívenka mívá útlý pas a v očích opatrnou něhu, do toho však ty zbytky sněhu a země jménem Honduras. A vtírá se mi zas a zas sled podivného koloběhu, ta země jménem Honduras a samozřejmě zbytky sněhu. Marně se k ránu chytám břehu, v peřinách zaniká můj hlas, a zalykám se zbytkem sněhu a jménem země Honduras.