sedíš vedle mě všude kolem klid hebká je noc ztišený svit a já vůní tvou jsem zmítán do ticha zní tvůj smích v krystalkách ledu navátý sníh odněkud někam roztává ležíš vedle mě netušíš nic tvá ústa med bojím se říct jak něhou tvou jsem smýkán kdo usne dřív z nás dvou doufat může že získá čas než nás chladný ráno rozdělí