Skalák

Radůza

Kamaráde, zatni zuby.
Svázáni jsme lanem.
Ať se smrtka ze tmy zubí,
ohěn ještě plane a v každé jiskře, 
která této noci k nebi vyletí,
ukryto je jako v jikře naše prokletí.
Až ta jiskra touhou pukne, až proletí kruhem
jen ten z nás kdo neucukne ani na podruhé
Kdo nechá svůj strach pod skalisky
ten vzhůru vystoupá,
i když nejspíš má to jistý, že ho čeká cestou pád.
Když spíš s hlavou na mém rameni, 
kolem tvých vlasů závoj z dešťů par.
Vidím tě v každé skále, v každém kameni, 
držím se tebe, když chyt hledám v hloubi spár.
Kamaráde, zatni zuby, uvaž dračí smyčku.
Kdo vypuští kecy z huby a kdo má na sedmičku.
Věř, že nahoru ti nepomůže nikdy žádná lež 
a jak jsi na tom hochu pozná tvoje první věž.
Když spíš s hlavou na mém rameni, 
kolem tvých vlasů závoj z dešťů par
Vidím tě v každé skále, v každém kameni, 
držím se tebe když chyt hledám v hloubi spár.
Věř, že nahoru ti nepomůže nikdy žádná lež.
A jak jsi na tom hochu pozná tvoje první věž.
Když spíš s hlavou na mém rameni, 
kolem tvých vlasů závoj z dešťů par.
Vidím tě v každé skále v každém kameni, 
držím se tebe když chyt hledám v hloubi spár.
Kamaráde, zatni zuby.
Svázáni jsme lanem.
Ať se smrtka ze tmy zubí,
ohěn ještě plane.
A v každé jiskře, která této noci k nebi vyletí,
ukryto je jako v jikře naše prokletí.
A v každé jiskře, která této noci k nebi vyletí,
ukryto je jako v jikře naše prokletí.