Proč se ptáš

Neckář Václav

Vždyť už mě znáš: bloudím sám
a v oblacích, snách, ty se mi zdáš,
že tě mám rád, dávno víš,
tak proč se mně ptáš.

Já jenom vím, sám když létám,
v oblacích dlím, v noci když spím
už řadu dnů spoustu snů 
jen o tobě sním.

Mám na nohou křídla, nad sebou zář,
která jak křída kreslí tvou tvář.
I když končí spánek, sen trvá dál,
ten můj sen trvá dál.

O-ó, vždyť už mě znáš: bloudím sám
a v oblacích – snách – ty se mi zdáš,
že tě mám rád, dávno víš,
tak proč se mně ptáš.

Vždyť už mě znáš: bloudím sám...

Já jenom vím, sám když létám...

Mám na nohou křídla, nad sebou zář...

O-ó, vždyť už mě znáš: bloudím sám...

Tak proč se mně ptáš.