Třetí trubadúr

Neckář Václav

Šel od hradu k hradu trubadúr, 
o srdce dam si žádal,
pak často střídal mol i dur 
a tklivé písně skládal.

Když stichl hrad a stichl dvůr, 
když se měsíc koupal v Seine,
tehdy v nocích zpíval trubadúr 
své písně z lásky k ženě.

A lou, a lou, a loutna mu hrála,
prý byl v té loutně slavík zakletý.
	
Šel stezkou k hradu trubadúr 
a to byl zase jiný.
Ten všemu říkal c`est l`amore 
a čtyři měl už syny.

Když ztichl hrad a ztichl dvůr, 
když se měsíc koupal v Seine,
i tenhle druhý trubadúr 
šel zpívat z lásky k ženě.

A lou, a lou, a loutna mu hrála,
prý byl v té loutně slavík zakletý.
A lou, a lou, a loutna mu hrála,
prý byl v té loutně slavík zakletý.

Žil na podhradí trubadúr, 
ten do třetice třetí.
Jó, to byl chytrý trubadúr, 
psal písně, které letí.

O lásce mnoho nevěděl, 
potmě vikýře si pletl, 
však bílý šátek, tam kde pěl, 
mu vždycky k nohám zlét.

A lou, a lou, a loutna mu hrála,
prý byl v té loutně slavík zakletý.
A lou, a lou, a loutna mu hrála,
prý byl v té loutně slavík zakletý.

Co vyplývá, to potěší, 
sta hudebníků – soků, 
vždyť v písničkách se soutěží 
už nejmíň tisíc roků.

A lou, a lou, a loutna mu hrála,
prý byl v té loutně slavík zakletý.
A lou, a lou, a loutna mu hrála,
prý byl v té loutně slavík zakletý.
A lou, a lou, a loutna mu hrála,
prý byl v té loutně slavík zakletý...