Kdo - jako my - má doma štěne, chodívá si s ním s chutí hrát a přiom brblá dennodenně, že po něm musí utírat. To mně spíš vadí naštěněti, když nemá vážny interes, když zapomíná, že čas letí a jednou z něho bude pes. Když jenom štěká, chroustá kosti, líta a hlídá si svuj kout. Když nemá kousek ctižádosti - kam to che potom dotáhnout? To naše taky se jen flinká a už si myslí, že je psík. Já mu to říkám od malinka: "Ty skončíš jako jezevčík!"