Pánbůh řek vraťte se

Smolík Jakub

Máme v zádech svět a roky svý 
a velká, malá přátelství 
a chvíle, kdy se chlap rozbrečí.

My si přáli štěstí v přístavech, 
i při jízdách co berou dech 
a loučili se s láskou bez řečí. 

R: Nám pán Bůh řek vraťte se, 
   zpátky k první adrese, 
   tam, kde každej první lásku má. 
   Pojď s náma zpátky domů, 
   než spadnou hnízda ze stromů 
   a zpívej: To jsem já. 

Taška dopisů a účtenek, 
a starej nůž a prošlej lék, 
ty jsou zápisem všech tvých životů. 
Všechna divná jména jsi zapomněl, 
hlavou krouží těla cos v rukou měl, 
to čas je vzal a přivál samotu. 

R: Nám pán Bůh řek vraťte se...

V zádech svět, ten velkej brácha, 
říkával: Dej si bacha! 
a hlídal tě líp než ostatní. 
Měl tě rád, tak děkuj mu, 
byl arénou všech tvejch snů 
a na nový ti zbývá spousta dní. 

R: Nám pán Bůh řek vraťte se...