V paměti mám

Smolík Jakub

Ještě v paměti mám jak začal příběh náš
Tenkrát vzduch voněl bouřkou, já byl zoufale sám
Ty přišlas náhle a včas, bylas krásná jak sen
Čas se zastavil v nás, zbylo tisíce jmen

Ještě v paměti mám tvoji vůni a smích
Bylas krásná jak louka, co pokryl ji sníh
Pohled plachý jak stín se stále na lásku ptal
I já se zeptal zda smím, i když jsem odpověď znal

Jenže týdny stárnou, zůstal jsem sám
Náruč prázdná a na duši šrám
Těch pár slůvek v paměti mám
Řeklas: