Myšlenky

Verona

Někdy jsem sama po nocích a nemám kam jít
Můj stín se o zeď láme, já se ve tmě skrývám
Ticho škrábe moji duši jako ostnatej drát
A já s jednou myšlenkou se do prádnejch míst dívám

Nevím, jestli se bát nebo si přát, abys u mě stál
Časem proplouvám a pocit mám, že se topím
Jsem kytka, co uvadá. Já zase upadám do svých snů
Vve vzpomínkách marně lovím a v nich se topím..

Někdy jsem sama po nocích a nemám kam jít
Můj stín se o zeď láme, já se ve tmě skrývám
Ticho škrábe moji duši jako ostnatej drát
A já s jednou myšlenkou se do prádnejch míst dívám

Nevím, jestli se bát nebo si přát, abys u mě stál
Časem proplouvám a pocit mám, že se topím
Jsem kytka, co uvadá. Já zase upadám do svých snů
Vve vzpomínkách marně lovím a v nich se topím..

A v nich se topím..

Zachraň mě prosím..