Ona

Michael Foret

Jsme sám, už nechybíš mi.
Z okna vzpomínky jsem zahodil.
Líbám teď jen prázdný stěny,
který jsem si krásně vybarvil.
Možná budu bloudit sklíčeností, 
v prázdným bytě bez tebe spát.
Víš, holka, už nemůžu mlčet,
už nám rajská hudba dohrála.
Teď už víš, že ses nějak změnila,
unudilas nás tou hrou.
Tež už víš, cos mi kdysi šeptala,
že jsem tě měl poslechnout.
A tak letí draví ptáci, všechno z nás si odnesli.
Přehrávám si svoje silný řeči, že je láska cesta ke štěstí.
S noční tmou sny mi upláchly, nebo se mi pořád jen zdaj ...
Cítím, že mám srdce rozbitý, mě ona nezná ...
Teď už víš, že ses nějak změnila, 
unudilas nás tou hrou.
Teď už víš, že ses celá třpytila, 
pro tebe chtěl jsem oslepnout.
V noci budu chtít dýchat a v klidu spát,
ve dne stát na nohou.
Ona mě nezná a asi proto mě ztratila.
A asi proto mě tratila.