In Fernet veritas

Straka Ladislav

      Ami                           C
1. V dětství jsem na každém kroku slýchával,
   G                          Ami
   abych vždy a všude pravdu říkal,
                           C
   čas od času byla za ni pochvala,
   G                        Ami
   ale mnohem častěji jsem pykal,
     Dmi                      G
   krásné je žít s otevřenou náručí,
    C                       E7
   každá nová modřina však poučí,
    Ami                     C
   že je třeba užívat ji s rozvahou,
   G                      Ami
   a tak jsem si prostě zvykal.

2. Svět kolem se tvářil celkem nevinně,
   ale opít rohlíkem se nedal,
   až dočet' jsem se, že je pravda ve víně
   a dlouho tu knihu k očím zvedal,
   pak sehnal jsem takhle v půli prosince
   baculatej demižónek Vavřince
   a s kamarádem odnaproti z baráku
   na dně pravdu usilovně hledal.

                      C
R: Teď (pak) volám: království za tabletu algeny
      Dmi                 G
   a za sklenici studené vody,
     C
   proč má vizáž doznala proměny,
        Dmi                        G
   jó, to jsem asi někde potkal schody,
                  Dmi                  G
   přišel jsem v jednu, ve dvě nebo v půl třetí,
           C               Ami
   marně svádím souboje s pamětí
      G                                  Ami
   a permoníci v zátylku sbírají laciné body.

3. Zalíbilo se mi pravdy hledání
   a začal se k němu vracet,
   někdy z toho vzešlo tvrdé utkání
   se statí zákona 120,
   pravda sice v alkoholu nebyla,
   zřejmě sama z mého nitra prýštila,
   a tak přítelíčků začlo zvolna ubývat
   a často přistál pod nohama klacek.

4. Pravda totiž mívá různé dopady,
   třebaže jde jen o pouhou větu,
   horší je, když věty stavíš do řady,
   ať už při víně či při fernetu,
   naštěstí za dva čtyři hrubého
   nelze dozrát v příliš pravdomluvného,
   a tak aspoň o čtvrtletních prémiích
   vytmavím to hned celému světu.

           G                                  Ami
R: + [: a permoníci v zátylku sbírají laciné body ... :]