V nemocnici

Vondrák Jiří

          Ami                        Dmi
1. Vzpominam na mamu, tatu, obrazky lehke jako dech,
             G                      E
   kdyz ted lezim v lazaretu na posteli v obvazech,
            Ami                        Dmi
   k cemu slava, polni trava, vsechny lasky osudne,
           E                                        Ami
   zemrel soused, co byl zprava, a ten zleva dosud ne.
2. Vcera, to mu neprominu, levy soused tezce vzdech',
   potom rekl: poslys, synu, nohu nemas, to je pech,
   nebude to pravda, ze ne, nejspis jenom spasoval,
   jenom prsty urizneme, to mi doktor sliboval.
3. Ten soused na leve strane zertuje dost neblaze,
   i kdyz mluvival zmatene, porad jenom o noze,
   vysmiva se, pry nevstanu, nic mi nechce nalhavat,
   neuvidim svoji zenu, vsichni se mi budou smat.
4. Vyskocil bych z postele hnedka, kdybych nebyl mrzakem,
   pekne zcerstva toho zmetka podriznul bych pod krkem,
   poprosim sestricku znova, at mi rekne, jak to je,
   pravdu rek' by mi ten zprava, ale ten uz nezije.