Má pravá láska

Asonance

          Dmi                C
1. Bosý trávou jsem šel průzračným ránem,
                F  C         Dmi  G
   když den na loukách květy otvírá,
           F                       G        Dmi
   a tam spatřil jsem stát svoji pravou lásku,
    C       F                G
   jak se smutná o kmen vrby opírá.

2. Šel jsem k ní a z dálky jsem jí mával,
   šel jsem blíž, abych svou lásku přivítal,
   když však vzhlédla, já spatřil slzy v jejích tvářích,
   řekla:"Milý můj, ty jsi mě oklamal."

3. "Vem si zpátky prstýnek, co dals' mi z lásky,
   tenkrát, když jsi svou věrnost přísahal,
   sliby tvé odnes' vítr na travnatých pláních,
   přešel rok, a ty sis jinou dívku vzal."

4. Jestli můžeš, tak zkus mi odpustit, má lásko,
   co budu žít, já toho budu litovat,
   člověk sám v neštěstí se jenom těžko brání,
   ty však víš, nepřestal jsem tě milovat.

5. V dlouhých nocích, kdy spánek nepřichází,
   jen obraz tvůj mi před očima vyvstává,
   v náručí chci tě mít, však najednou se ztrácíš,
   já ve snech svých tvé jméno do tmy šeptávám.