Nebeští jezdci

Matuška Waldemar

      Ami                   C
1. Po zasmušilé pustině jel starý honec krav,
      Ami             C
   den temný byl a ševelil větrem ve stéblech trav,
     Ami
   tu honec k nebi pohleděl a v hrůze zůstal stát,
          Dmi          F            Ami
   když z rozedraných oblaků viděl stádo krav se hnát.

          C          Ami    Dmi      F      Ami
R: Jupija hej,jupija hou,to přízraky táhnou tmou.

2. Ten skot měl nohy z ocele a oči krvavé
   a na bocích mu plápolaly cejchy řeřavé.
   A oblohou se neslo jeho kopyt dunění
   a za ním jeli honáci až k smrti znavení.

R: Jupija hej...

3. Ti muži byli sinalí a kalný měli zrak
   a marně stádo stíhali,jak mračno stíhá mrak.
   A proudy potu máčely jim tvář i košili
   a starý honák uslyšel jejich jekot kvílivý.

R: Jupija hej...

4. Tu jeden z jezdců zavolal a pravil: "Pozor dej",
   svou duši hříchu uvaruj a ďáblu odpírej,
   bys nemusel pak po smrti se věčně věků štvát
   a nekonečnou oblohou to stádo s námi hnát.

R: Jupija hej...


Zdroj: http://zpevnik.wz.cz