Sbohem lásko (Laisse ? moi petite fille)

Matuška Waldemar

        C     F      G        C   FG
Ať bylo mně i jí tak šestnáct let,
        C      Ami        D7
zeleným údolím jsem si ji ved',
G7   C          C7              F         Fmi
byla krásná, to vím, a já měl strach, jak říct,
          C         G7              C    F C
když na řasách slzu má velkou jako hrách.,

   C7      F              Dmi          Emi       Ami
R: Sbohem, lásko, nech mě jít, nech mě jít, bude klid,
          Dmi           G7       C         C7
   žádnej pláč už nespraví ty mý nohy toulavý,
         F             Dmi        Emi      Ami
   já tě vážně měl moc rád, co ti víc můžu dát,
          Dmi       G7          C       F     C
   nejsem žádnej ideál, nech mě jít zas o dům dál.

A tak šel čas, a já se toulám dál,
v kolika údolích jsem takhle stál,
hledal slůvka, co jsou jak hojivej fáč,
bůhví, co jsem to zač, že přináším všem jenom pláč.

R: Sbohem ...

Recitativ:
Já nevím, kde se to v člověku bere ? ten neklid, co ho tahá z místa na místo,
co ho nenechá, aby byl sám se sebou spokojený jako většina ostatních,
aby se usadil, aby dělal jenom to, co se má, a říkal jenom to, co se od něj čeká,
já prostě nemůžu zůstat na jednom místě, nemůžu, opravdu, fakt.

R: Sbohem ...



Zdroj: http://zpevnik.wz.cz