Břímě

Kalandra Petr

A               C#mi
Včera mě spolkl Nazareth,
    D                   A
aby dnes vypliv ostatky mý
Celou noc hledám místo, kam složit vlasy šedivý.
Hej pane nechcete mi říct, kde tu složit hlavu svou,
ne řekl a hned zmizel tam za tou velkou bílou budovou

   A      C#mi     D
R: Sundej z něj to břímě,
   A     C#mi      D
   a nechtěj za to nic
   A        C#mi         D
   dědek ať už se nedře, hej, hej ...
   A  C#mi         D   A  E  F#mi  E  D
   nandej mi ho na záda

Přes rameno ranec svůj, jak rád bych nějaký místo měl
kam bych se v klidu schoval a na všechno bych zapomněl
V tom vidím Carmen s Ghiou jak po ulici proti jdou
Carmen, že nemá čas, že si spolu rychle užijou.

R:

Když přijdeš k paní Mósrové, tam není co bys řek´
připadáš si jak v automatu, ve frontě na párek.
Povídá mladej kmete a což takhle třeba Nathalii,
už není právě nejmladší a tak zůstaň dneska večer s ní.

R:

Postarší právník mě nakop a to rovnou do koulí,
povídá já ti cestu ukážu, ale musíš s mým psem ven.
Povídám moment soudče, já jsem taky Homo sapiens.
Abych si trochu ulehčil, tu ránu jsem mu navrátil.

R:

Na dělový kouli z roku 1835,
se vezu někam dolů, je na čase mi závidět
tak letim mezi vás, pozdravuje vás tamten svět.
Že prej se nemusíme vracet, jé na čase mi závidět.

R: