Kanibal

Defragment

Chodím nočním městem a vybírám si oběti,
která z nich se chytne, podlehne mému prokletí,
Žádná na mě nepozná že jsem se vždycky lásky bál,
řeknu “sorry slečno, ale já jsem kanibal.”

Mám tě rád ale chci tě zabít,
vím, že ti to musí vadit,
promiň ale už nemůžu dál.

Život tvůj je cesta věčná,
touha má je nekonečná.
přesně toho jsem se vždycky bál.

Jednu už jsem našel a fakt je o co stát,
holky jako ona, to je to co mám rád.
kolem krku obvážu ji ocelovej drát,
dochází ji dech a já dostávám hlad.