Fantom opery

Méďa Péďa

Dávno je to, co jsem sám tu začal bydlet pod zemí
můj byt je tohle sklepení a tady jsem svůj pán 
já nesnášim ten žár, to světlo když se rozední
mé žluté oči oslepí a nevim kudy kam 
jen posměch sklízim dál a potom ve strach proměnim
když najdou další oběti všech lidí po krk Mám 
jenom maškarní bál je místo kde se objevim 
aniž bych byl pohoršením a tomu konec dám

Tys neměla šanci, tvůj hlas byl slabej, 
ten tvůj talent jako by náhle zmizel 
vrátit ho moh jen anděl
Já jsem ten kdo čeká ve tmě, až svůj život mu nabídneš

Chvíli chci tu být a chvíli nechci žít až na to,
že moje touha po tobě je silnější než cíl 
ke kterýmu jsem byl tu odsouzen tak snadno,
který mě poslal na dno jehož jsem obětí 
a než se rozední tak ty už budeš dávno pryč 
a mezi námi to navždy ukončíš 
dobře se budeš mít a pak už bude ráno
a zbývat bude málo nežli se rozloučím

Já ti dal novej život
Já tě naučil zpívat
Já jsem, koho slyšíš ve snech
Já bez tebe jsem na dně