Bude včera

L.A.

Tak se zas známe.
Nejdřív představím své nejbližší představy.
V každém přivítání bývá trocha loučení.
Všechny situace mají z nás už déjà vu.
Jsme sametově stejnoměrně vycpaný.
Stačí možná restartovat později.

Minulost dohání nás
a někdy předbíhá,
to, co tu bude včera,
bylo už zítra.

Minulost dohání nás
a někdy předbíhá,
to, co tu bude včera,
bylo už zítra.

Momentální fáze – 
nechci zažít další fráze.
Na půdě nám ještě visí srpen s kladivem.
Co jednou sejde z očí, z mysli nikdy nesejde.
A rána k ránům stejným krokem sedají.
Jen nahlas potají.

Minulost dohání nás
a někdy předbíhá,
to, co tu bude včera,
bylo už zítra.

Minulost dohání nás
a někdy předbíhá,
to, co tu bude včera,
bylo už zítra.

Minulost dohání nás
a někdy předbíhá,
to, co tu bude včera,
bylo už zítra.

Minulost dohání nás
a někdy předbíhá,
to, co tu bude včera,
bylo už zítra.

Minulost dohání nás
a někdy předbíhá,
to, co tu bude včera,
bylo už zítra.

Minulost dohání nás
a někdy předbíhá,
to, co tu bude včera,
bylo už zítra, včera, dnes.