Jinačí znamení

Trchová Martina

Na náměstí, 
kde sochy se klaní 
teď s hodinou ranní 
dva stíny se krčí. 
Ještě je noc, 
ještě chvíli tma schová 
jejich sny, všechna slova 
pro příští den. 

Už po hlavních třídách život se valí 
jak krev mladých milenců, již všechno si dali 
A slečna zrozená ve znamení panna 
se záludně usmívá, když před pátou zrána 
uléhá v jinačím znamení. 

A město se probouzí v mlžném oparu 
na plátně tisknou se obrysy do tvaru 
do tvaru Milenců, již sotva se znali, 
a René Magritte štětcem je halí 
do cárů látek z lhostejnosti. 

A na zápěstí své znaménko krásy 
ta dívka skryla, i když nechtěla asi 
Dívka zrozená ve znamení panna 
nemůže usnout před pátou zrána 
nemůže v jinačím znamení.