Trail To Island

Ryvola Wabi a Miki

                                  1965 - věnováno Kapitánu Kidovi,jakož to i prapodinému Islandu

   C                                        G
R: Nechci vo něm slyšet, nechci nikdy vidět islandskej kraj,
                      D         G
   mý šedivý vlasy mi za pravdu daj'.

   G                   C
Až někdo ti, hochu, vo Islandu řekne,
     D                   G
svým koltem ho přikrej a buď na něj zlej,
                      C
kdo slovíčko dobrý vo tom kraji cekne,
   D                 G
je dočista blázen, a ty se mu směj.

Kdo kanady prodřel v tom pohřebním koutě,
kdo šedivý vlasy z tý hrůzy teď má,
kdo viděl ty stíny, co do hrobu zvou tě,
ten třesoucím hlasem mi za pravdu dá.

R: Nechci vo něm ...

Jó, tenkrát v tom roce, co bylo to sucho,
chlap přišel a povídá úplnou báj,
že sežere z kojota syrový ucho,
esli nám neřekne, kde leží ráj.

Pak v proklatým vedru sme lesama táhli,
kde smrděj' tůně a zrzavej mech
a stromy jak tráva, když na ně sme šáhli,
padaly na zem, to člověk by zdech'.

R: Nechci vo něm ...

Pak začaly kopce a šutráků fůry,
když jazyk nám votek', jdem bez vody dál,
my cucali šťávu ze stromový kůry
a islandskej ďábel se z voblaků smál.

A večer, když ztahaný na zem jsme padli,
ty islandský zvířata divnej maj' mrav,
přes kemp, kde ležíme jak kytky zvadlý,
stádo se přehnalo divokejch krav.

R: Nechci vo něm ...

Můj Bože, proč nedáš nám voddechnout chvíli,
proč trestáš nás pravicí krutou a zlou,
tam v islandskejch horách to sténá a kvílí,
to ubohejch trempířů přízraky jdou.

Tam nad Černým jezerem vítr se točí
tam nepoznáš ticho a nenajdeš klid
Tam nad vodou spálí tě vohnivý voči
to se smečkou přichází Kapitán Kid

R: Nechci vo něm...

Kus vlka, kus hada a z hyjeny půlka
jak zjevení ve snu když po chlastu spíš
Teď modli se hochu to nespraví kulka
Kid ruku když natáhne chystej si kříž

Tak zašel tam jeden a ztratil se druhej
a ze skály padal a příšerně řval
a veselej Davy byl do rána tuhej,
až zvostal jsem samotnej uprostřed skal.

R: Nechci vo něm ...

Já za chvíli zdechnu, jen minuta zbejvá,
tak skončila cesta, moc dobře to vím,
a islandskej ďábel už prstem mi kejvá,
až zaleze slunce, já vodejdu s ním.

Ač není tu žádnej, kdo pro mě by plakal,
já jedinou radu chci nakonec dát,
kdyby vás někdo do Islandu lákal,
tak voprátku na krk a poslat ho spát.