Libuše
Lou Fanánek Hagen
C Emi (2x)
C Emi
1. Nelehký soud čeká tuto ženu
C Emi
korunu má včele naraženu
F C
na knížecím stolci těžko mládne
Ami G
občas touží, aby vzal jí ďas.
2. Jak rozsoudit ješitné dva muže
špatně a tak Libuše slyš nuže
hanba mužům kterým žena vládne
moudrost otce Kroka zavál čas.
3. Na hradišti za bezesných nocí
otázky jak správně užít moci
do lůžka se každodenně vkrádaj
a pak přijde jednou živý sen.
C F(Fmaj7)
R: Z podzimních snů tě znám
C F(Fmaj7)
korunu svou já dám
F(Fmaj7) Emi
a proti proudu na mou rodnou hroudu
Ami
ty jako můj muž, přijedeš lásko
C F(Fmaj7)
přeslice sílou svou
C F(Fmaj7)
bogové mí tě zvou
F(Fmaj7) Emi
buď moje kníže, já dobře vím, že
Ami
spolu to zvládnem, máme náskok
4. Hlavu skláníc ku koňově šíji
Svantovíta sochu v bázni míjí
na cestu jí hvězdy šťastné svítí
Morany srp v noci bude spát.
5. Za svítání na posvátném háji
objevují se bytosti z bájí
Libuše proplouvá kouzel sítí
co se má stát to se musí zdát.
6. Ke své pouti k muži upře mysl
přesvědčená zcela, že Přemysl
doplní to, co ona jen hledá
muž a žena – to se zlomit nedá.
R1: Než ty jsem spíše stár
já osíval víc už jar
a po žních brázdy ve Stadicích brázdil
a čekal, zda přijdeš na podzim, lásko
přeslice sílou svou
bogové mí tě zvou
buď moje kníže, já dobře vím, že
spolu to zvládnem, máme náskok
C Emi Ami F (2x)
C F(Fmaj7) C F(Fmaj7) F(Fmaj7) Emi Ami
R: Z podzimních snů tě znám...
R2: Než ty jsem spíše stár
já osíval víc už jar
a po žních brázdy ve Stadicích brázdil
a čekal, zda přijdeš na podzim, lásko
přeslice sílou svou
bogové mí tě zvou
sem tvoje kníže, já dobře vím, že
spolu to zvládnem, máme náskok
C F(Fmaj7) C F(Fmaj7) F(Fmaj7) Emi Ami
C F(Fmaj7) C F(Fmaj7) F(Fmaj7) Emi Ami
Zdroj: http://zpevnik.wz.cz