Mít tak tu moc i když je noc a nebo den vypnout mozek, aby spal nic necítit, nic nevědět a nebýt tady, nebýt tam Jenže to nejde a i když spím, nevypínám vím, že to přejde, až přejde ten pocit co mám - ten sebeklam Čím víc mám let, čím víc mě svět odsává z žil, tím častěj přicházím ta myšlenka má už i tvar a má můj hlas, vtíravě doráží Tak vypni se sám, já odmítám cestu znám, vede jen tam vím, že zpátky to nejde tak rozhodně nevypínám