Labutí křik

Žalman Pavel Lohonka

     G                        G7
1. Přišel podzim zas o něco dříve,
            C                G
   a s ním vítr přines' labutě,
           Emi               Hmi
   modrou řekou byla slyšet píseň,
     C            G
   třepetání perutě.
2. Celý měsíc tak si spolu hrály,
   potom přišel ten osudný den,
   bylo slyšet divné pousmání
   rezavého nože jen.
3. Pak zmizela loďka v zátočině,
   na ní zvonil zabijácký smích,
   toho muže nikdo nedohoní,
   kroky v blátě smyje sníh.
        Emi     Hmi          C                       G
R: Labuti, labuti, vrať se zpátky na svou řeku, labuti,
           C                  Hmi         Emi
   stýská se mi po tvém křiku a mám na jazyku,
      C                      G
   s kým že tvoje láska odletí.
4. Tak tu leží a je celá bílá,
   ještě dýchá v teplé náruči,
   nebojí se, je jak nikdy tichá,
   nevolá a nekřičí.
5. Pláče nebe a na modré řece
   její láska plave opodál,
   a já nevím, zase jednou nevím,
   kam bych ty svý oči dal.
R: