V kraji planých šípků

Žalman Pavel Lohonka

   Emi   D    Emi                    Hmi
1. Venku vítr pláče, za kopcem už se stmívá,
      Ami   G   C        Emi
   už mě to nedojímá, že mívám ze tmy strach,
       D    G                     Hmi
   meluzína kvílí, dítě jí z nůše berou,
      Ami   G     C           G
   mraky se o něj perou, až k nebi stoupá prach.

2. V kraji planých šípků dvě ženy spolu běží,
   za ruce se drží, od dětství znáte je,
   až na kůži nahé o poctivost se třesou,
   svý jména si tak nesou Víra a Naděje.

   G            C G    Hmi          Ami G
R: Když mi bývá ouzko, nasucho když polykám,
   Ami        D            G
   nemám sílu jenom tak se opít,
                C G   Hmi         Ami  G
   když mi bývá ouvej oheň v krbu zabliká,
   Ami            D           Emi
   čtu si knížky, který nelze prožít.

3. U ohně se hřejou, spí na Snědený stráni,
   nic nechtějí mít s námi, je pozdě na sliby,
   krajem planých šípků do kolébky se vrací,
   dopisy nesou zvací pastevcům z koliby.
R:

4. Možná někdy zajdou s nataženou dlaní,
   a nevynesou spaní jak nesly tolikrát,
   v kraji planých šípků už pokoje si nedám,
   Naději s Vírou hledám a chodím pozdě spát.