Kouřový signály

T.O. Karabina

Es7 E7 
 
E                       A 
Nad pasekou vyhouplo se slunce 
                 E   E6 
už se víčky prodírá, 
A 
na řasách má kapky rosy 
                    Gis 
duhově se na mě usmívá. 
Ami 
Do mý tváře slunce praží 
H 
modrá obloha se snaží 
           H7 
dál zas mě vést 
 
dál jen vést. 
 
   E                                A 
R: Já dokud nepoznal jsem cesty dlouhý 
    Cismi                       Gis7 
   tak žil jsem jako jiný žijou snad. 
   A                               E 
   A měl jsem jako každej svoje touhy 
   Fis7                        H7 
   až došlo mi že můj dům není hrad. 
   E                          A 
   Já vyletěl jak ptáci létat umí 
     Cis                     Gis7 
   a kdo ucítil se mnou ohně dým, 
   A                           E 
   poznal jsem, že jen ten porozumí 
   H7          C7    H7    E 
   životním signálům kouřovým. 
 
Hradbou lesa když se prodírám 
a náhle mám před sebou kraj. 
Panenky se stáhnou jak mi náhle 
vstoupí světlo na okraj 
očí které dálku vidí 
očí které mají lidi 
dál zas jen vést 
dál jen vést 
 
R: Já dokud nepoznal ... 
 
Es7 E7