Stínohra

Duo Paňákos

1. A               C
   Zapálíš svíci a čekáš co bude dál
   A                  C
   najednou cítím se, cítím se jako král.
   G                     C
   Jsem jako Artuš tvůj, ty jako Guinevra
   A                     G
   na zdi se začala má malá stínohra.

             Emi
R: Je to hra stínů
              Ami
   šedý xerox života
              C
   obraz mých činů
                G
   co na zdi se mihotá.
            Emi
   Malá hra stínů
           Ami
   siluety našich těl
          C
   žiju i hynu
                  G      Emi
   za to že vždy jsem tě chtěl.

2. Tvůj stín si odhrnul své vlasy od čela
   a mému ruka se maličko zachvěla
   hledíme na sebe, hledíme na stíny
   plujeme pospolu jako dva lekníny.
   Lekníny plující pospolu navzájem
   vlaštovky letící vysoko nad krajem
   vysoko v oblacích kde slunce spaluje
   jako když jeden stín ten druhý miluje.

R.

   Tvůj stín teď upíjí ze sklínky portského
   v očích máš víření potoku horského
   bytřiny která se odvíjí úžinou
   bez tebe bylo mé srdce pustinou.
   Až svíce dohoří tak v oné minutě
   seberu odvahu za ruce chytnu tě.
   Až skončí stínoha budu rád že tu je
   Amor co šípem se do srdcí trefuje.