Julie a Romeo

Devítka

kápo 3 (v D dur)
| D D D A | G G G A | 2x

   D                     A Hmi             A D
1. Z lásky trochu blázen       Romeo zpívá
                  A Hmi             G
   serenádu ulice       a každej se dívá,
   A                       G    A            D
   jak ze stínu pod lampou jeho slova letí k ní,
              G            A
   co ty, co já, co s náma dvěma bude dál.

2. Julie, když ho vidí, srdce ji pálí,
   jak pod oknem stojí a zpívá a cizí tóny z dáli zní,
   jak stovky stejných jako on, jako oni, jako my
   svých hvězd se ptaj': co víc ti, lásko, můžu dát?

        D A          Hmi         G
R1: Julie, kostky už dávno hodil čas,
           D   A          Hmi         G
    ale já vím, že stejný srdce bije v nás,
    D             G      Hmi           G
    a z uší se mi vytrácí - ta píseň z filmu,
    Emi                          
    kdy, sakra, budeš schopná říct:
    D   G              Hmi   A    D
    ten čas byl trochu zlej,  Julie?

| D D D A | G G G A | 2x

3. Půjdeš se mnou zpátky, tímhle směrem stál kříž,
   ty cesty byly sprostý a zlý, jenom ten svět byl týž,
   pro tebe sním ten tvůj sen, sen padlejch andělů,
   jak mě můžeš brát jako jeden ze svejch údělů?

4. Spoustu toho neumím, třeba mluvit jako v TV
   a psát písničky o lásce, jaká je - to stejně nikdo neví,
   ale vše, co můžu, chci ti dát, polibek přes mříž veršů svých
   až jednou zavoláš, skončím s tím vandrem po štacích.

R2: Julie, dávno jsi jiná než ten film,
    žádný hvězdy nad hlavou a láska za hrob, o níž sním,
    však místo pro nás musí být - aspoň v tom filmu,
    snad ho zase jednou budem hrát
    a z lásky slzy krást, Julie.

| D D D A | G G G A | 2x

5.=1.