Bella a Sebastián

Kamelot

 A                  Amaj7               D
Paměť mě tahá za rukáv a vláčí do dětství,
                 Hmi                  E7
na louku čtyřlístků, co trháš pro štěstí,
  A                     Amaj7               D
a v koutě má duše dětinská, se choulí do peří,
                 Hmi             E7
v tom tiše zaklepou a stojí u dveří.

   Ami         Dmi
R: Bella má a Sebastián,
   G                C
   v proudu třpytů čekají tam,
   F            E7
   nikdo balkón neotvíral,
         A     Amaj7 A   Ami
   nikdo nezvonil  k nám.
               Dmi
   Úsměv důlky do tváří hnal,
   G               C
   v očích úžas a kdo by se bál,
   F                   E7
   to nebyl sen, co k ránu se zdál,
        A    Amaj7 A
   co k ránu se   zdál.

Spěchám tou známou ulicí, je tichá, už se spí,
tma oči zavírá, jak mračna růžoví,
jdu domů a výtah přivolám a v horním poschodí,
můj úžas procitá, když bleskem uhodí.

R: