Striptýz

Záviš

Nemá cenu pozorovat Kristýnu,
jak se vyvaluje nahá ve stínu.
Kristýnka je panenka z umělé hmoty,
panenky neumí tahat za kokoty.

Před několika dny a něco minutami,
byl sem hostem na veliké párty.

Všichni gentlemani, čistí a upravení,
byli jistě z nejjemnější sorty.

Rukavičky bílý, motýlky sametový,
bonton vytříbený budil dojem světový.

Zkrátka ráj na zemi, oči stěstím svítili,
prosím vás věřte mi, pane s brýlemi.

Whisky a šampaňský, stékalo po jazyku,
atmosféra šarmantností plála.

K půlnoci předstoupil, před tyhle muže doby,
gentleman vysoký jako skála.

Zlatý hřeb nastat měl, jak fistulí povídal,
každý hned zpozorněj, z čekáním co bude dál.

Zkrátka ráj na zemi, oči stěstím svítili,
prosím vás věřte mi, pane s brýlemi.

Před námi stanula, v intimním pološeru,
krok křehký i když trochu vratký.

Ladnými pohyby na stůl se vyhrabala,
v závoji zahraniční látky.

Krásně a s rozkoší na tohle se vzpomíná,
na stole tančila, lehká žena Elina.

Zkrátka ráj na zemi, oči stěstím svítili,
prosím vás věřte mi, pane s brýlemi.

Po malé chvíli z ní spad závoj zahraniční,
spodní prádlo srazila si tahem.

Všem gentlemanům se vzrušením pracky chvěli,
eroticky kvíleli tím blahem.

Jeden si vlasy rval, druhej šáh ji do klína,
třetí zas v koutě řval: „Špica, špica, Elina.“

Zkrátka ráj na zemi, oči stěstím svítili,
prosím vás věřte mi, pane s brýlemi.

Před několika dny a něco minutami,
byl sem svědkem striptýzu jak víno.

Tohleto pane se jednou za život vidí,
za tvé vnady vše bych dal, Elino.

„Dost s těma řečima“ pravil obrýlený muž
„Elina je žena má, pane s fousama.“