Vždycky, když se ráno zdá, že den bude krásný, tak sny se zas míjejí účinkem, bůh vystřelí oknem prak. To okno mé je okno tvé, takže zásah a ne jinak. Ve střepech se válí špalek za svítání, já se rozsekám tak nebo tak.. Každý má svou kárku sám, ale voli táhnou jako pár. Dej koňům napít, když se zdá, že už žádný cestu nezvládá. Unavení pěnou dní, skleslí, pokorní, kárku sám si na bedra dám a táhnu dobou žní...