Štvanice

Müller Richard

Dmi Ami Dmi Ami

Dmi           Ami
Pták vylekaný slovem
   B           C
Vlhkými křídli máv'
      B            Ami
Teď v skrytu lesní rokle
   G(Dmi)      D
Se shromažďuje dav
   Dmi     Ami
To ocelové ráno
   B           C
Má spiklenecký vzduch
     B              Ami
Když zvolna houstne zástup
   G(D)        Dmi
Je kdekdo dobrodruh

       A
R: Ten přišel s halapartnou
       Dmi
   Ten zvírá žabikuch
     A
   A všichni už se teší
      Dmi
   Až udělají kruh
       Gmi            A
   Jak honci stád ...
                            Dmi         Dmi Ami Dmi
   Hmm .. koho dneska budou lesem štvát

Pot frkajících koní
Už nezakrývá stín
Sta nelítostných škorní
Je kopou do slabin
Kdo ukázal im jim cestu
Z té úžlabiny dní
Kdo rozkázal všem pastím
Ať zuby vycení

R: Kdo tohle všechno spískal
   A čím dal znamení
   A není snad to je jedno
   Tvůj pohled zkamení

A chceš se ptát: Ach, koho,
koho budou světem štvát
Když ze všech stran se blíží
S tím ryčním pokřikem
Krk bezděky se svírá
A rovírá se zem
I letájíci myši
Teď opustili krov
A následují lovce jimž
Z očí blýská kov

R: Už křísly jiskry zášti
   A hvízdly kulky slov
   Už přibíjí svou oběť
   Jak předtím spoustu sov

Na křídla vrat
Ja tuším - tuším koho
vydali se štvát
Už vím že pasou po mně
to já jsem obětí
tak tajím dech a tiše
se krečím v doupěti
když slyším lesní rohy
a vidím fábory
chci obrnit se klidem
a žít všem navzdory

R: Vtom slyším smečku pomluv
   Ty podlé potvory
   jdou po mé stopě vyjou
   psi přímo u nory

je líp se vzdát
líp umřít rovnou
než se nechat štvát
Co se to ale děje
Ta tlupa táhne dál
To ne mně ale tebe
chtějí vzít si na paškál
vždyť říkají tvé jméno
ta řeč ma zvláštní šmak
já pomyslím správně
ať jen ti vytřou zrak

R: byls odjakživa morous
   a vůbec divnej pták
   a proto chytnu vidle
   a nebo aspoň prak

a pevnej drát
Hej hoši - půjdu s vami
lidi štvát ..
Hhh.. Půjdu lidi štvát
lidi lidi lidi ..
štvát ..