Stálice

Nedvědi & Brontosauři

           Emi
Tma přišla k nám,
s ní nahý dlouhý nohy tvý, co znám,
   Ami
má stálice krásná, pár doteků, jak hvězdu z nebe,
                          Emi
tebe si teď na dobrou noc dávám.

                    Emi
R: Pojď, bílá lásko má,
   ať mi tě do půl ramen měsíc z oken rozsvítí,
   ty důvode mých ran,
             D               G
   jak ti to sluší v tmavých zdech,
            Ami       H
   jak tiše zadržuješ dech.

Tma přišla k nám
a unavený oči tvý se svíraj,
nikdy nebudu mít dost tvých pohlazení z křehkých dlaní,
kůže, chvění rtů, co k spánku slíbaj.

R: Pojď, bílá lásko...

Tma přišla k nám,
ve spánku ti z čela rosu sbírám,
a tak jen tak, jak nic, to já, pod přikrývkou s dívkou krásnou,
nedívat se hřích by byl, a tak se dívám.

R: Pojď, bílá lásko...

Tma přišla k nám,
jak miluju tě, jseš touha všech mých rán,
kdy nevstávám sám a nemám žádnou chuť se do dne vzbudit,
nudit obyčejný věci budou, tak jak to znám.

R: Pojď, bílá lásko...