Pranice

Daněk Wabi

           G        G/F#       G/E     G/D
1. Bude to asi tak rok, co já na bále byl
     G        G/F#    E7
   a u stolu seděl a červené pil,
          Ami      D7         Ami      D7
   kolem lidí jak much, samý tanec a smích
      G         G/F# G/E G/F# G          G/F# G/E G/F#
   a girlandy světel       a venku tál sníh.

2. Každej pil, zpíval, tančil, jak žádá si zvyk,
   vtom uprostřed parketu zvedl se křik,
   už kapela stojí a parket se prázdní,
   tam pod věncem z chvojí se perou dva blázni.

3. Jako divoká zvěř, jako vlci se rvou,
   každý za cizí lež, každý za pravdu svou,
   už vytéká krev jako červená tuš,
   ten v ruce má láhev a ten druhý zas nůž.

4. Potom ten s nožem bodnul a ve chvilce příští
   dlaň opíše kruh a láhev se tříští,
   ten s nožem si leh', možná chce se mu spát,
   druhý držel si bok, potom vzdychl a spad'.

5. Dvě pravdy, dvě lži tu při sobě leží,
   jim čas přestal běžet, ale nám pořád běží,
   příběh pomalu končí a zbejvá jen říct:
   pravda jsou jenom slova, ale život je víc,
            G           G/F#      G/E   G/F# G
   pravda jsou krásná slova, ale život je víc ...