Vašek

Nedvědi & Brontosauři

1. Jak písnička zbloudilá v přítmí skal,
   kde tříští ji ostří hran,
   jak láska, co pláchla, to, jak ses bál,
   tak čas píše po tvářích nám.
       Ami        E7        Ami
2. Už nehoukej, vláčku, už nemám čas,
          Dmi      G7    C
   musím pohádky klukům číst,
         Dmi                     Ami
   snad jednou až, jednou, snad jednou zas,
      H7       E7        Ami
   až obrátím tenhleten list.
         E7                    Ami
R: Víš, jim by se stýskalo a mně zrovna tak,
          A7               Dmi
   kdo by ovládal jeřáb a hák,
           G7                 C         Ami
   kdo by zahoukal sanitkou a opravil vlak,
                H7         E7        Ami
   tak ještě chvíli, snad rok, snad pak.
3. Ta holka, co vzal jsem si, co mám rád,
   je smutná, když utíkám pryč,
   ten pohled, když vidím ji ve dveřích stát,
   jak zamyká nadvakrát klíč.
R: Víš, jim by se stýskalo a mně zrovna tak,
   kdo by ovládal jeřáb a hák,
   kdo by zahoukal sanitkou a opravil vlak,
   [: tak ještě chvíli, snad rok, snad pak. :]