Kosatá a Zubatá

Nohavica Jaromír

      Ami                             Dmi     E7     Ami
1. Nevím už vážně, kde to bylo, kam jsem to vlastně zašel,
                                  Dmi  E7    Ami
   v ulici světlo nesvítilo, noc měla černý kašel,
        Dmi                      E7                   Ami
   a v té tmě, horší nežli v pytli, v kterém se topí koťata,
       Dmi                  E7                      Ami
   mě náhle kolem krku chytly dvě holky - Kosatá a Zubatá.
2. Proč prý jste, pane, tolik smuten, co když vám srdce pukne,
   smály se jako pominuté a kasaly si sukně,
   každá mě z jedný strany rafla, měly v tom jistě praxi,
   že prý si spolu vyjdem na flám, a už volaly taxi.
3. Všecky ty knajpy, kde jsme byli, mi vypadly už z paměti,
   když z poslední nás vyhodili, tak bylo nějak po třetí,
   bydlely až na kraji města a postel měly s nebesy,
   řek' jsem jim: kdybych ráno nevstal, tak ať se teda neděsí.
4. Jedna se ke mně vmáčkla zleva, no, a ta druhá zprava,
   že ať si pospím, jim to neva, jen blbej ráno vstává,
   jak jsem se vzbudil, nemám páru, rolety byly dole,
   na zemi zbytky kaviáru a plno vodky kolem.
5. Cítil jsem divnou bolest v hrudi, jak bych měl ránu sečnou
   a ve hlavě mi tikal budík natažený na nekonečno
   a tikal tik-tak na dvě doby jak ministranti v kostele,
   v kuchyni někdo myl nádobí, a tak mi začla neděle.