Píšu historický román

Nohavica Jaromír

       Ami    E          Ami                  Dmi
1. V prázdné láhvi od piva dobré zahraniční značky
                    Ami E               Ami
   kvetla růže ohnivá  hrdě, pomalu a plačky.
2. Psal jsem řádek po řádku historické veledílo,
   vysedával na zadku, až se slilo, co kde bylo.
     Ami
R: Všichni píší jen, co slyší, všichni slyší to, jak dýší,
                         Dmi         Ami     E      Ami
   tak, jak dýší, tak i píší, je to marné, spadla klec,
                                                     Dmi
   v přírodě je to tak dáno, ptát se "proč?" je zakázáno,
          Ami  E    Ami
   to už není naše věc.
3. Byly dálky pobudů, byly výmysly i kravál,
   z jizev svého osudu jsem si stehy vytrhával.
4. Nadbíhal jsem hrdinům, vyprávěl o zašlé době,
   poručickou ofinu jsem si přistřihl sám sobě.
R:
5. Kostel není ještě mše, fantazie není lhaní,
   dopřejte mi dopsat vše, co mám ještě na napsání.
6. Dokud září rudý květ rudé růže v temné flašce,
   dopřejte mi vykřičet slova, co mám na bumážce.
     Ami                               E Ami
*: Všichni píší jen, co slyší, na na na ...