Stál voják na dešti

Nohavica Jaromír

     Ami       D          Ami          D
1. Stál voják na dešti a bylo to už k ránu,
     Ami       D           C       Cdim    E7
   stál voják na dešti a hlídal zbrojní sklad,
     Ami         G   F   Dmi  C      E7
   stál voják, stál tam sám, pršelo do kaštanů,
    Dmi       Ami
   malounko svítalo, šli ho už vystřídat.
2. Vzal voják samopal, dal do úst hlaveň tmavou,
   a byl ten polibek hořký a ledový,
   co mu tam na dešti v té chvíli táhlo hlavou,
   od toho vojáka nikdo se nedoví.
3. Leží a nedýchá, liják mu ránu myje,
   krev bloudí, země má, co s ní - nu jen ji ber,
   je zbytečná ta krev, i voják zbytečný je,
   navždycky zbytečný, navždycky dezertér.
4. A my tu sedíme a soudit by se chtělo,
   tohle se nedělá, tak neumírá muž,
   jenže to promoklé, to natažené tělo
   nevzbudí žádný soud a žádná moudrost už.
5. Kdopak mu pomohl, kdopak mu ruku podal,
   když v noci na pryčně seděl a nemoh' spát,
   tak někdy cizí jsme, lhostejní jak ta voda,
   a pak se na dešti zastřelí, zastřelí kamarád ...