Trubač

Nohavica Jaromír

          Ami                              E
1. Jsme břehy jedné řeky, jsme kola jedné káry,
                                            Ami
   nás pojí stejný osud, ať v dobrém nebo zlém,
         C                                  G
   když na Krakovské věži zatroubí trubač starý,
         E                                 Ami
   zas chytám svoji šavli a jsem plný naděje.
2. Jdem v ošuntělých šatech a sandály nás tlačí,
   a slzy našich sester jak Jaroslavnin pláč,
   zahrajte, harmoniky, ať lépe se nám kráčí,
   jdem za svobodu bít se a je nám sedmnáct.
3. Co svoboda, že nespat, že porozbíjet vázy,
   že vysmát se všem koním a jezdit rychlíkem,
   na to jsme příliš vážní, nám ironie schází,
   my za svobodou jinou teď krok za krokem jdem.
4. A koho vzíti s sebou, to kdyby člověk věděl,
   a kdo bude náš vůdce, kdo prádlo bude prát
   a kam se vrhnout nejdřív, a kdo si bude hledět,
   jen aby ten svůj vozík dotáhl beze ztrát.
5. Je mrtev starý trubač, však dál zní jeho tóny,
   velká je jeho láska, to věčné SOS,
   [: jsme školáci, jsme děti, za chvíli bude zvonit
      a z otevřených oken v rádiu hraje jazz. :]