Zůstanu napořád

Gunčíková Gabriela

   D  Ami  C   G   D  Ami  C   G   D  Ami  C   G
   
   D                  Ami            C                G
1. Můžu psát v každým dopise, zprávu svou tajnou řečí.
   D            Ami        C             G
   Psát dál že, tady jsem, zkoušíš to nečíst.
                D        Ami    C                G
   Chceš-li nepoznej mě, stejně dál v tobě budu žít.
                D      Ami     C             G
   Budu v každý řádce, hřát se v žáru přízně tvý.
   
   D                 Ami             C
R: Jsem to, co budeš z mýho románu číst,
          G
   to co, v něm ti zjevím.
   D                Ami              C
   Jsem kresba na mapách jen bílejch míst,
      G
   co směr tvůj změní.
   D       Ami         C               G
   Mám být zátiší, kde pláč svůj neslyšíš?
   D             Ami             C           G
   Já budu radši tón co tu zní a zní, i když o něm už neví.
   
2. Budu psát v každým dopise,zprávu svou řečí tajnou.
   Ať ví, že tady jsem,stejně máš mě přečtenou.
   Ať můžem jen krátce znát se,zůstanu napořád.
   I když zmizíš v dálce,dál se v tobě budu hřát.
R:
    
   D                   Ami
   Až na vzdory frázím,vezme čas, co má vzít.
   C                  D
   A všeho, nač sázíš,budeš chtít se vzdát
   D                  Ami                      C   G
   I tam za tou hrází,stejně píseň má znít budedál…
   
R: + 
   D  Ami  C  G