Dlouho nejel žádnej vlak (Hop trop)

D Emi 1. Už dlouho nejel žádnej vlak, D Emi já ležel v náspu jenom tak D Hmi Emi A pod zpola vyvrácenou tabulí, D Emi tam nápis dávno sloupal čas, D Emi kde jsem, to věděl jenom ďas, D Hmi E7 A7 a já hladovej cpal se hrstí hořkejch bobulí. 2. Vtom ňákej hlas a druhej s ním byl slyšet divným nádražím, já v týle cejtil strach, co do mě vjel, dva muži, mladší pozdravil a starší žertem:"Copaks' pil a proč tu ležíš, zeptat jako bych se tě směl?" D R: Tak rád já ruku svoji vložil Hmi E do dlaně, co ke mě vztáh', D čert vem, co dávno už jsem prožil, E7 A zase stojím pevně na nohách. 3. Tak jsem jim teda všechno řek', jak vydal jsem se hledat flek a chtěl se domů vrátit jako král, jak na dráze jsem zprvu dřel a ztrhanej jel na sever a co kdo chtěl, tam na kytaru za pár šupů hrál. 4. Já rozmejšlel se spoustů dní: mám chytit si vlak nákladní, anebo pod něj lepší byl by skok, vždyť na něm čertví kam bych jel, ale pod ním nic nevěděl, co bude zejtra, za měsíc a nebo příští rok. R: R: