Stín nad Toledem (Bratrstvo luny)

Ostří toledského nože Ve službě hrozeb září leskem Oslavy a po nich pohřeb... Jen Smrt sedí na trůnu jistém! Kdopak si myslí, že je víc než smrt? Kdopak si myslí, že život může dát? Kdopak si myslí, že vtělený je Bůh? Kdopak si myslí, že život může brát? Nad Toledem se mraky stahují Ta tíseň křičí z rytin Goyových Tajo se plazí jak slizký had smrti Duše tradic Alcazaru krvácí V spřežení idejí výkvěty talentů doby Pilulky zlaté léčí bičování duší V spřežení idejí k cílům přes mrtvoly Katův výklad pergamenů mučit krásnou ženu Vidím ty konkubíny řádů svatých Navlečených do přepychových kápí lží Do sítnic vypalují stíny okázalé chrámy Požírajíc víru, kterou nabízí Kdopak si myslí, že je víc než smrt? Kdopak si myslí, že život může dát? Kdopak si myslí, že vtělený je Bůh? Kdopak si myslí, že život může brát? Nad Toledem se mraky stahují Ta úzkost hledí z pláten Grecových Tajo se plazí jak slizký had smrti Autodafé morem hranic hořících Milosrdní k žebrákům, které okrádají samy Okovy zní jako zvony, utichají do prázdnoty Těžká vrata chrámů víry, říhající tlamy Lichvy metafyziků dějiny stelou mrtvolami Vidím ty konkubíny řádů svatých Jak pod štíty imunity hoře přečkají Když maska smrti červené kráčí krajinami Pantheon se otvírá i Bohům prastarým Nad Evropou se mraky stahují Svědectví doby odvážných umělců Vina se plazí jak slizký had smrti Ty příběhy vrací řády nových šílenců Ostří vraždících nožů Ve službě moci zbrocených krví Oslavy a po nich pohřby... Jen smrt sedí na trůnu jistém!