Bílá Paní (Krápník)

Navrátil/Navrátil Možná jsem u konce sil anebo nevím kam jít možná ti nerozumím nikdo tu není já vím Nikdo tě nemá .. zapálím trochu světel nikdo tě nemá .. už bych sem nikdy nešel nikdo tě nemá .. ukrytá v prachu věků nikdo tě nemá .. Možná tě neuhlídám a taky nedohoním možná tě nezajímám nikdo tu není já vím Nikdo tě nemá .. z obrazů vyčtu tvůj kód nikdo tě nemá .. nechtěl bych zapomenout nikdo tě nemá .. přechodně zabydlenou nikdo tě nemá Má paní pojď už se stmívá na hradě straší jak laciné pojď málo času nám zbývá ve dne jsem bohatýr v noci ne Má paní víš jsem blázen snad jsem moc pil jediný pohled tvůj mě uhranul má paní víš jsi bílá jak stránky knih ještě mi nedávej lék abych se uzdravil Má paní víš je léto přestaň se bát a jednou už přečkej tu noc nežli se rozední má paní víš jak kvete růžovej sad a lekníny ukrytý jsou před žárem poledním Není to napsaný v knihách k čemu je titul hraběcí nač je ti nadlidská síla pojď zpátky na zem tam je nás víc