Sosna (Nedvěd František)

Předehra: Měsíc bledou nocí pluje tiše dál pos sosnou když večer usínám. Srdce které bloudí jež přírodě volá stará sosna k vám teď promlouvá. Ten kdo ve svém srdci bolest mívá v útěchu mu stará sosna kývá. Přátelé. Poslyšte píseň o staré, staré sosně, která v korunách větví tiše šumí, tiše zpívá. Ami Dmi Ami Dmi 1. Na stráni, tak opuštěná Ami E Ami stála stará sosna. Ami Dmi Ami Dmi Když jsem já tam pod ní ležel Ami E Ami zpívala mi do sna. G C G C/E Sama už dávno stála, jen vítr si s ní hrál, Ami Dmi Ami Dmi F D G kamaráda snad též měla, člověk jí ho vzal. G C G R: Můj starý brachu, tebe noc až skryje, C zpívej mi chvilku jen staré melodie, C7 F |: my dva jsme staří, a to zmanená, C G C že naše srdce jsou už zlomená :| 2. Mrtvá je ta stará sosna, vichřice jí sťala, jenom pahýl je místo ní, tam, kde ona stála. Bledá noc na nás už kýva, vláha padá na říčku a já tady smuten sedím, zpívám si písničku. R: