Štěrk a sůl s pepřem (Greenhorns (Zelenáči))

E A E Pod skálou bílou, kde proud tiší tok C#mi A E častokrát s milou, já zamíříl krok C#mi A E na lůžku z chvojí, za přísvitu hvězd D A E zlověstnou krásou, začlas mě plést. Slavík tam zpíval, strom oblékal květ já zapomínal, na lov i svět i práci v lesích, co měl jsem tak rád já zanedbával a nemohl spát. Tvé tělo bílé, mi čím dál, tím víc svítilo nocí - dvojitý půlměsíc v té kráse bílé, já shořl jak troud můj rozum zdá se, dál odnášel proud Tam v skrýši z olší, na lůžku z trav já zapomínal i na dobrý mrav něžně jsem líbal, tvých tváří ďůlek i kůži bílou, tvých oblých půlek. Sta lásky slibů, já slýchával tam netušil, že tvou zbraní je klam "Dávám ti sbohem, já obracím list!" takové psaní, já odmítám číst Kéž být bys mohla, ušák, či pták nabil bych kvér svůj, štěrkem a pak ještě sůl s pepřem, by vzala ti smích jak bych to pálil, do půlek tvých do půlek tvých