Panenka z porcelánu (Nežfaleš)

Sotva mojí Lolitce bylo 14 let, rozpustila vlasy,ochutnala fet oběsila pejska svího,pro duševní klid a svý první dítě Hany nechala si vzít S lízátkem si hrála,když jsem si s ní hrál byla city baby a já jsem jí tak bral ptala se,ptala:kde má život hranice odpovědi pádný jí dala ulice Nic se ti nemůže stát,budu tě opatrovat Panenko z porcelánu,vrátíš mi každou ránu, jinak se harmonie nedoberem Panenko z porcelánu,nakřáplá po stym flámu, profíku ředěnej amatérem Když si paži nachystala na poslední vpich, démoni kruh udělali,já byl jeden z nich naposledy olízla mou rozervanou hruď a řekla mi:Jestli usnu,za pár let mě vzbuď! Nic se ti nemůže stát,už je to milionkrát