Výstřely z aurory (Nežfaleš)

Pyrotechnik samouk,vnuk hazardního hráče, sousedovic hodnej kluk,pan chemik s lidskou tváří Chce bejt hvězda učebnic,po hlavě do nich skáče, jak výstřely z Aurory mu ohňostroje září V prachu dějin v prach se obrací Nad věcí a chápe legraci Tamten pán je velikán,vysochanej z bláta, uctíván i popliván panoptikem hrůzy Kdo ho včera objímal teď volá na něj kata, konej svojí povinnost ty přítelíčku lůzy ...ach to naivní mládí