Stokrát chválím čas (Gott Karel)

C F G C Emi Po lávce tvého nártu přejdu nejsnáz pláče proud, Ami D G po stéble tvého zápěstí mohu dál i v bouři plout. F G C Ami Jen v hořkomléčné dráze tvých vlasů chtěl bych spát F C D G a máš-li vést mě k zkáze, tak já ji příjmu rád. C F G Emi Rf:A stokrát chválím čas,kdy vcházím do tvých řas, Ami D G každý záhyb tvůj i vlas já znám C F a kdyby náhle blesk tu sjel, G Emi srdce spálil na uhel, Dmi F G C tak byl bych šťasten, že jsem lásku měl a mám. Jak terče střelnic na poutích jsou ta souhvězdí tvých pih a máš tak svůdná zákoutí jež neznat byl by hřích. V tvých nástrahách jak v Séně se topím dál a dál a zná tě stále méně a já bych rád Tě znal. Ref: A stokrát chválím čas, kdy vcházím do tvých řas, každý záhyb tvůj i vlas já znám a kdyby náhle blesk tu sjel, srdce spálil na uhel, tak byl bych šťasten, že jsem lásku měl a mám. Dmi F Ač ráno sám jsem v dálce, ta hořkost má je táž, Ami G F G na mráčky píšu palcem to, co dávno, dávno znáš. Ref: Že stokrát chválím čas, kdy vcházím do tvých řas, každý záhyb tvůj i vlas já znám a kdyby náhle blesk tu sjel, srdce spálil na uhel, tak byl bych šťasten, že jsem lásku měl a mám.