Dědovo banjo (Fešáci)

Vyšlo na CD Je nám 40 - zpíval Petr Kocman 1. Měl jsem dědu za Prahou, v malý chatě za dráhou, roky proplouval si spokojeně sám. V řece ryby chytával, a s hůlkou v ruce sedával, smál se, když se koukal ke hvězdám. 2. Měl budík, kterej nezvoní, a v sadě dvacet jabloní, na mopedu hnal se úzkou cestou. S chlapama hrál mariáš, tuty, boty, štych je váš a v neděli šel v kvádru s hnědou vestou. Ref 1. A dál na banjo si hrál, žádnej splín, na banjo si hrál. 3. Občas jsem mu pohled psal, když jsem světem cestoval: Ahoj dědo, žijem fajn. Rodinu mám bohatou, a chodím všude s kravatou. Jak ti rostou tůje za chatou? 4. Můj děda žil si stále sám, říkal na nic nečekám, a na co taky? Však vy víte. Lidi pořád počítaj a zatím stromy usychaj a kde je ráj, se nikdy nedozvíte. Ref 1. A dál... 5. A pak si nebe dědu vzalo, jeho banjo samo hrálo, smutně v koutě domu opřený. Na strunách zbyl prach a rez, všechno vidím jako dnes, opuštěný banjo v rohu zní. 6. A hrálo songy, co jsem znal, a já v tichu poslouchal. Po chvíli mě napadlo, co dál? Vzal jsem banjo, sfouknul prach, pohladil ho po strunách, a čas mi jako rychlík někam plách. Ref 2. A dál na banjo jsem hrál, žádnej splín, na banjo jsem hrál. Mezihra... 7. V malý chajdě za Prahou, na tom místě za dráhou zase starý banjo hraje svou. A zní sadem jabloní, dneska jako předloni, a můj děda tančí oblohou. 8. Starý banjo ohraný, co ti padne do dlaní, co ti krásně do rukou tak sedí. A když se někdy cejtím sám, vezmu ho, a přemítám, kdo ho po mně vlastně zdědí. Ref 2. A dál... (2x)