Sonet 66 (Ebenové bratři)

Dmi G Dmi7 G7 Dmi F G 1. Znaven, ach, znaven vším, já hledám smrt a klid, Gmi F C G když vidím zásluhy rodit se u žebráka a bědnou nicotnost zas v nádheře se skvít a víru nejčistší zrazenou hořce plakat. 2. A zlatý vavřín poct na hlavách nehodných a dívčí něhu, čest, servanou v okamžiku, a dokonalost pak, budící už jen smích, a vládu ve zchromlých pařátech panovníků. Cmi Eb F Ab *: A jazyk umění vrchností zmrzačený, a blbost, doktorsky radící rozumu, a přímost, zvanou dnes hloupostí bez vší ceny, a Dobro zajaté a otročící Zlu. Dmi F G 3. Tím vším, ach unaven, já zemřel bych už rád, F G kdybych tím nemusel i D G D G A D : lásce sbohem dát, lásce sbohem dát... :